Milan Dvořák a Věra Slunéčková

Lahvová a cihlová
aneb
Fantazie na ruská témata
Alexandr Galič

V pořadu nazvaném Kadiš, který existuje už osm let, je ústředním bodem ona dlouhá, zčásti zpívaná a zčásti recitovaná skladba, věnovaná velkému polskému židovskému lékaři, spisovateli a pedagogovi. Vzhledem k tomu ovšem zbylo poněkud méně prostoru pro vyprávění o samotném autorovi. Konstatujeme prostě, že místo aby se stal úspěšným sovětským umělcem a příslušníkem establishmentu ve své tehdejší vlasti, vydal se nelehkou cestou odpůrce režimu, a líčíme, co si tím vysloužil.

Připadlo nám, že je to trochu škoda a že by bylo záhodno věnovat o něco více pozornosti vlastnímu příběhu páně Galičovu. Navíc je v té části jeho tvorby, která byla přeložena do češtiny, ještě spousta veršů a písní, které podle nás stojí za to, aby se českému publiku předvedly. Tak jsme si z nich vybrali věci, jež nám připadají vskutku závažné, a udělali z nich program. V tom jako obvykle tvoří základní linku výňatky z některého rozsáhlejšího autorova textu.

V tomhle případě je tím textem Galičova autobiografická novela Generální zkouška, kde vypráví o marné snaze souboru mladých a nadaných herců, z nichž leckteří byli později skutečnými hvězdami divadla a filmu ve své zemi, uvést jednu z jeho her, o níž už mezitím bylo rozhodnuto na příslušných místech, že "nebude doporučena" - neboť v eufemistickém slovníku funkcionářů se slovo "zakázána" nevyskytovalo.

Zatímco Galič s manželkou sedí v sále na generální zkoušce, táhnou mu hlavou osobní příběhy, které sehrály na jeho životní dráze nějakou určující roli. Nebylo lehké z nich vybírat a chvílemi nám krvácelo srdce nad tím, že ve jménu sevřenosti a stravitelnosti toho večera musíme některé z nich hodit přes palubu. Kdyby ale někdo byl na rozsáhlejší obraz Galičova života zvědav, ať si to přečte v knize. Nám se zdá, že se nám z toho nepřeberného množství drobných příhod i rozsáhlejších příběhů nakonec přece jen podařilo vybrat pár takových, které ve zhuštěné zkratce ukazují, kudy se Galičova pouť po tomto světě ubírala.

A proč má pořad tak prazvláštní název, to si necháme pro sebe. Kdo si nás přijde poslechnout, tomu to bude jasné.

V pořadu účinkují Věra Slunéčková a Milan Dvořák.

Kadiš
Pořad z písní a veršů ruského básníka a písničkáře Alexandra Galiče

  Ze tří zřejmě nejvýznamnějších představitelů ruské zpívané poezie druhé poloviny dvacátého století je u nás Alexandr Galič daleko nejméně znám. Je zvláštní ironií osudu, že od obecného povědomí v této zemi ho odřízlo právě to, co by mu jinak asi u našich lidí získalo největší oblibu. Alexandr Galič se totiž ve své básnické tvorbě stavěl rozhodně na odpor despotickému a tupému režimu, který v jeho zemi vládl. Tak se stalo, že zatímco Vladimír Vysockij a Bulat Okudžava žili v tomto režimu sice nemilováni úředními místy, ale se skřípěním zubů jakžtakž trpěni, Alexandr Galič byl vystaven tvrdé perzekuci. Nás jako Čechy může zajímat, že se ze všech příslušníků ruského písničkářského klanu daleko nejotevřeněji a nejhlasitěji vyslovil proti sovětskému obsazení Československa v roce 1968. Jenže písně a verše, ve kterých tak činil, zněly už jen na malých domácích koncertech po moskevských kuchyních a na neoficiálních magnetofonových nahrávkách. Galič měl totiž už od jara osmašedesátého zakázáno veřejně vystupovat, a když potom v jedenasedmdesátém bez úředního požehnání - které by ovšem nikdy nebyl dostal - vydal své verše na Západě, byl vyloučen ze Svazu sovětských spisovatelů i Svazu sovětských filmařů a ztratil jakoukoli možnost se ve své profesi oficiálně uživit. V roce 1974 ze Sovětského svazu emigroval, několik let koncertoval pro ruskojazyčné emigranty na Západě a pracoval v rozhlasové stanici Svoboda, ale v prosinci 1977 v Paříži zemřel. Tvrdé tabu, kterým byla jeho tvorba postižena, způsobilo, že k nám prakticky téměř nepronikla.
  Pořad Kadiš, sestavený z písní a veršů Alexandra Galiče, vypráví ve své textové části o jeho životě a díle, o tom, jak se stalo, že autor, který měl veškeré šance vstoupit mezi sovětskou elitu, se místo toho vydal cestou disidenta, o tom, jak prožíval svůj osud židovského intelektuála a rusky píšícího židovského básníka v sovětské společnosti. Druhou část pořadu pak tvoří rozsáhlá veršovaná a písňová skladba Kadiš, kterou autor věnoval osudu sirotků z varšavského válečného gheta a zejména ředitele sirotčince, polského židovského spisovatele a pedagoga Janusze Korczaka. Svou oslavou humanismu a odporem k jakémukoli totalitnímu násilí si tento cyklus uchovává aktuálnost a silný emocionální náboj i dnes.
  Zpívají a recitují Věra Slunéčková a Galičův český překladatel Milan Dvořák.