Milan Dvořák  
Věra Slunéčková
Alexandr GaličVladimír VysockijNovella MatvějevováBulat Okudžava

KONCERTY
GALERIE
FORUM
MP3

Matvějevová
Okudžava
Vysockij
Galič


Ať žije růže
Putování za gulášem

Staropražské písničky
Stewball

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

hrají a zpívají:

Milan Dvořák
Věra Slunéčková

Stewball
aneb
Kůň bílej jak sníh

  Již léta se od kamarádů i odjinud dovídám, že jsem se stal neznámým autorem. Pod tímhle povzbudivým jménem bývám prý uváděn ve zpěvníčcích, kde je otištěna písnička o bílém závodním koni.
  Je to bizarní, ale já, který se po většinu života zabývám překládáním písní z ruštiny a občas nějakou přeložím i z angličtiny, jsem svůj první písňový překlad před málem čtyřiceti lety pořídil z francouzštiny.
  Stewball je ovšem píseň anglosaská. Já sám ji pokládám za americkou, ale kdoví, jestli za oceán původně nedorazila z Anglie nebo Irska. Mně se líbila podoba, kterou jí před léty dali Peter, Paul and Mary, ale vůbec poprvé jsem ji slyšel v nahrávce francouzské, kde zpíval tehdy populární Hugues Aufray. Speciálně jsem to nestudoval, ale myslím, že v původním anglickém textu ten srdceryvný příběh o chudobném a nešťastném tatínkovi není. Stewball je prostě vynikající závodní kůň, který všechny poráží. Tragickou baladu z toho snad udělal až Aufray. V každém případě jsem já, který se dnes francouzštinou nezabývám, byl tenkrát čerstvým absolventem střední školy ekonomické se zaměřením na zahraniční obchod, kde do nás čtyři roky mezi jiným velmi intenzivně pěchovali také některý západní jazyk. Moje třída měla francouzštinu, a tak jsem milému Huguesovi vcelku rozuměl. Nevymýšlel jsem si nic vlastního, prostě jsem nějak přibližně zveršoval, co jsem z té francouzštiny pochytil. Mám dojem, že jsem tehdy ani netušil, že se montuji do disciplíny, které se říká překlad a jež se stane mým celoživotním údělem.
  Bílej kůň mi vyběhl z mozku do pusy a odtud do širého světa, kterým od té doby křížem krážem cválá, kluše a pádí. Když se v tom nedozírném a maličkém světě naše cesty čas od času zkříží, když na mě bělouš začne ržát z Country Rádia nebo ze vzdáleného kouta hospody, kde sedí parta u třetího piva, mám hřejivý pocit, že z těch tisíců a tisíců veršů, které jsem za život přeložil, aspoň těchhle čtyřiadvacet zlidovělo.

Milan Dvořák

Hugues Aufray - Stewball

 

Kdysi byl mojí láskou kůň bílej jak sníh,
bělostná hříva vlála do všech dětských snů mých.

Táta neměl moc peněz, hrozně dlouho se dřel,
nadělal spoustu dluhů, jenom aby ho měl.

Když pak s běloušem prvně na dostihy šel,
na jeho štíhlý nohy vsadil co ještě měl.

Bělouš běžel tak lehce, jako by vánek vál,
všechny koně a jezdce za sebou zanechal.

Při každým jeho skoku rostla naděje v nás,
při jednom ale upad a zlomil si vaz.

Táta neřekl slovo, jako socha tam stál
a já poprvé viděl, jak se rozplakal.

Kdysi byl mojí láskou kůň bílej jak sníh,
bělostná hříva vlála do všech dětských snů mých.