Milan Dvořák  
Věra Slunéčková
Alexandr GaličVladimír VysockijNovella MatvějevováBulat Okudžava

KONCERTY
GALERIE
FORUM
MP3

Matvějevová
Okudžava
Vysockij
Galič


Ať žije růže
Putování za gulášem

Staropražské písničky
Stewball

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


hrají a zpívají:

Milan Dvořák
Věra Slunéčková

Bachratý kníže temnot
Pořad z písní a poezie Novelly Matvějevové

  Novella Matvějevová, narozená roku 1934 ve městě Puškin v Leningradské oblasti tehdejšího Sovětského svazu, je osobitým hlasem v ruské zpívané poezii. Je především píšící básnířkou, za život vydala už sedmnáct sbírek, ale v tomto pořadu jde hlavně o její písničky, kterými na sebe upoutala pozornost ruskojazyčného společenství v padesátých a šedesátých letech dvacátého století.

Novella Matvejevova  O mužích, kteří ve druhé polovině uplynulého století tvořili mezi ruskými zpívajícími básníky naprostou většinu, se dá obecně říci, že všichni - ať už to byl Okudžava, Vysockij, Galič, Kim nebo Vizbor - stáli každý po svém nohama pevně na zemi a mluvili o světě a životě kolem sebe, jaké jsou a jak je autoři každý ze svého osobního stanoviska vidí. A jestliže ti muži stojí na zemi, pak Novella Matvějevová létá v oblacích. Příběhy jejích písní se neodehrávají v Rusku, nýbrž se hlásí do dalekých zemí, Itálie, Španělska nebo Ameriky, které autorka pravděpodobně vlastníma očima nikdy neviděla, anebo do končin prostě smyšlených, jako je země Delfínsko a město Klokanín. Novella se také často stylizuje do pozice muže a vypráví jménem dona Alonsa de Gutiereze, obdivovatele krásné Preciosy, nebo nejmenovaného tuláka, který na pobřeží marně touží, aby ho nejbližší loď odvezla do nevídaných a nevýslovných dálav.

  Snad je to všechno sebeobrana před zlým, neurvalým, zkaženým a sprosťáckým světem, v němž básnířka neumí a nechce žít. To vyplývá z úryvků z jejího Deníku pastýřky, do kterého si ve čtyřiapadesátém roce zaznamenávala zážitky z pastevecké brigády v jednom dětském domově. Se vzpomínkou na toto první seznámení s plebejským chámstvím a s komentáři zralé, už stárnoucí jemné ženy pak tyto zápisky koncem století vydala knižně.

Novella Matvejevova  Básnířka ovšem nepochází z děcáku, ale ze zcela spořádané rodiny vzdělanců a literátů. Také její matka psala verše, jenže křesťansky orientované, které za sovětských poměrů nemohly vycházet. Po výchově v jemném intelektuálním prostředí není divu, že se Novella, když v devadesátých letech publikuje Deník pastýřky, otřese při vzpomínce, jak se jednou neovládla a na tirádu vulgárních nadávek jedné pracovnici děcáku odpověděla. Dnes už se stydí prozradit, jaké že to užila slovo, ale muselo to znít zhruba "ty čerte pupkatej" nebo tak nějak. "Čert" je ovšem pro cti dbalou pravoslavnou křesťanku slovo nepřístojné, a tak nám autorka sděluje, že oné sprosťačce odsekla "ty bachratý kníže temnot". Odtud má pořad název.

  Tvorba Novelly Matvějevové není ani v nejmenším obrazem prudérnosti a pokryteckého pobožnůstkářství. Je ale vyjádřením zápolení křehké poetické duše s ošklivým a málo přívětivým světem.

  Kromě písniček a ukázek z Deníku pastýřky je do pořadu zařazeno také několik z krásných sonetů, jež autorka po celý život píše. Na rozdíl od ostatních pořadů dvojice zde výlučným překladatelem veršů není Milan Dvořák. Na čtyřech písničkách si své překladatelské vlohy vyzkoušela také Věra Slunéčková.



www.folktime.cz 
www.bards.ru

info [zavináč] dvoraksluneckova [tečka] wz [tečka] cz